Říjen 2017

Je to horší než smrt

28. října 2017 v 19:24 | Vampirica Rose |  Myślenky
Ano toto vše je horší než smrt. A to jsem smrt zažila a chci ji zažít znovu ten nádherný pocit beztíže a volnosti od veškeré té bolesti. Smrt je tak klidná a bezbolestná. Jen mne tehdy musela má láska a ti zkurvení andělíčkové vratit zpět do tohoto zkurveného pekla zpět. Jenže on mi v tom vždy zabrání. Lásky prostě umírají. Toto není život, ale peklo, toto není život, toto je země tak zhasni světlo chci žít ve tmě? Ale teď uź se nedá utíkat do snů mimo realitu, ale já vlastně od té doby žiju úplně mimo realitu. I ten tekutý dusík se posral. No asi si na něj budu muset ušetřit. No spíše na tu dewarovu nayobu, bez, k terý mi ho neprodají. Jo ukončit konečně tu proklatou bolest. Toto cítit je mnohem horší než smrt. Toto já už nedokážu nést. Tak rozlámaná duše, srdce, tělo. Jsem tak unavená. Jsem jakp tělo bez duše. Mrtvá mrtvola. Jo v těch časech jsem zemřela. Ano já už mrtvá jsem od těch událostí. A já chci jen potichu v klidu odejít mezi hvězdy do oblohy noci. Vhci být vodou či se proměnit v prach a popel. Já už nevím co mám dělat. Zasekla jsem se v čase a můj mozek či něco ve mne od té doby nevnímá čas. Prostě zásek...nevnímám ani to, že je rok 2017. Od té doby jako by nebylo už nic. Nic od té doby si nepamatuji. Jen pár hodně matných útržků, které jako by se nestali. Vše se ztratilo v neprůhledné mlze a já tu chřadnu sama se slzami v očích, klepu se, nedokážu pořádně spát a to jsem tak vysílená a unavená a to nedělám nic jen sedím celé dny u mobilu či sešitu nebo u kreslení, ale vlastně jako bych to nedělala ale přesto jsem čím dál více vyčerpaná. Je to jako čekání na smrt. Ano už zase kolem sebe cítím ten známý až moc známý pach smrti. Je blízko. Chodí kolem mne a pozoruje mne. Její chlad mne hřeje. Ano ten chlad smrti tak krásně ukliďnuje jako bych měla být konečně volná...volná od toho prokletí žití...nejhorší je vědět, že to tento kolovrat bude do smrti...to střídání nálad unavuje..vysiluje...energie pominula a přišli zase deprese, úzkosti, bolest...ano kolovrat navždy...ne vše jde změnit...


Tak jsem se k tomu dohrabala?

28. října 2017 v 18:47 | Victoria Eleanor Drake Demonica Wicca |  Myślenky
Tak jsem se konečně dokopala zhruba po půl roce včera napsat ten příběh o Dracovi a Hermioně. To mne potěšilo. A též jsem se dokopala po tak dvou letech začít psát střepy své minulosti. I když u toho brečím jako debil. Pořád to cítím jako by to vše bylo včera, před pár minutami, sekundami. No respektive jsou to střepy a důvody mého čím dál horsího psychického stavu. Ano jsou to ty nejhlubší rány mého života. Události co mne přivedli k čistèmu šílenství, ale to vypisuji do svého druhého archivu. www.victoria-archiv-two.blog.cz tam toho mám hodně. To co se mi honí hlavou a nedokážu to jinak popsat. Myšlenkové chaosy a ûzkosti mne stálé obkličují. Jsou jako mí jediní kamarádi co nikdy neodejdou. Ano mé cykli a stavy nikdy neodejdou. Této nemoci jako jiných se nikdy nezbavím a už z těch stavů šílím. Achjo...už tři roky a že by to bylo lepší? To ani náhodou. Ať budu mít konečně přítelkyni či kdyby se náhodou splnily mé sny stejně se mi nálady budou stále měnit, budu mít různá období, budu mít jak depresivní stavy tak i ty mánie. Už mi z těch stavů vážně jebe. Kurva já se tak nechci cítit. Jednou jako bůh podruhé jako bláto na zemi nic nemohoucí jen ležící....tam někde na dně...ne tato propast dno nemá a já padám jen níž a níž....


Není koho volit

20. října 2017 v 14:58 | Vampirica Rose |  Myślenky
A všichni jsou posedlý volbami. Ooo to je toho. Není koho volit. Jeden horší než druhý. Jednou v životě v čerstvých osmnácti letech jsem si chtěla vyzkoušet jaké to je volit tehdy jsem volila Piráty, ale nakonec jsem zjistila, že volit koho koli je k hovnu. Protože v naší vládě je jeden debil vedle druhého. Stejně tam každého zajímá jen to kolik si nahrabe do vlastní kapsy a tento stát jim je u prdele. A poslední vládní nesmysli v zákonech mne nejen nasrali, ale i jsem se tomu musela zasmát, prostě to jinak nad jejich debilitou nejde. Jen se jim smát co je to za šašky a idioty. Proč chodit k volbám když je stejně předem určené kdo vyhraje? Proč se nad tím pořádně nezamyslet? Co se stane když vyhraje ten a ten stejně to ničemu nepomůže a tento stát stejně půjde víc a víc do prdele. Ty idioti z vlády úplně zešíleli. Ty jejich výmysli divných zákonů no ty se tam asi musí hodně nudit jinak mi hlava nebere jak je tyto poslední zákony jako mohli napadnout. Naposled jsem od kamarádky slyšela, že chtějí zakázat i kouření ve vlastnįch autech. Takže si jako koupíme auto a nebudeme tam moci kouřit když je naše za naše peníze? Co je to za další šílený výmysl? No bez komentáře...

Dnešní svět

20. října 2017 v 14:41 | Vampirica Rose |  Myślenky
Tentokrát vám budu říkat o dnešní době. Sice nevím přesně jaké to bylo dříve, ale teď žijeme v této době. Chci vám ukázat proč tento svět nenávidím. Ano stále nadávám na tento zkurvený scět tak mne napadlo to rozebrat podrobněji. Aneb proč tento svět nenávidím? No spíše za vše mohou lidé. Celkově společnost . Ano to je přesnější. Budu psát o tom co mne sere na dnešní společnosti. Ano je to přesnější. Budu to psát v bodech. Vše na co si vzpomenu. Hlavní body co mne zu sere.

1. Lidé jsou kurvy
2. Lidé ničí tuto planetu
3. Lidé zabíjejí zvířata
4. Lidé jsou nechápavý
5. Lidé šikanují vše co je jiné
6. Lidé zneužívají nemocných lidí ať psychicky či fyzicky
7. Když někomu pomůžeš tak ti ještě vrazí kudlu do zad
8. Když se zamiluješ tak si s tebe udělají hračku
9. Kradou, lžou, zabíjejí, ubližují druhým
10. Pomlouvají a poštvávají druhý proti tobě
11. Svěříš se a využijí to jak tě srazit ještě níže
12. Hrají si na kamarády a přitom jsou to nepřátelé v zádech
13. Jsi upřimný jd to špatně lžeš je to špatně, tak co máme tedy dělat, když je vše špatně?
14. Rasismus my na třeba cigány nemůžeme říct jediné slovo jinak jsme hned rasisti a oni nám nadávat mohou? Co je to za spravedlnost?
15. Rozvrácené rodiny kurva tak když už si uděláte dítě tak se k tomu postavte a starejte se p něj! Je to přeci váš plod! Vy jste ten život splodili tak se k němu chovejte s 7ctou! Je to přeci vaše součást!
16. Šikana ve škole, kterou nikdo neřeší
17. Sebevraždy, sebepožkozování většinou kvůli lidem!!!
18. Křesťanství a víra, co to je když kněz chodí do bordelu za šlapkama a znásilňuje malé děti? Co je to tedy za žvásty o dobrosrdečnosti atd? Když hlásači víry dělají tak hnusne věci?
19. Prostituce malých holek, ve dvanácti to je jako normální? Kolik rodičů ani neví že jejich děti šukají už ve dvanácti...a dost...šlapou atd...alkojol, tráva, drogy...
20. Bezdomovci nejsou špatní lidé! Jediný kdo mi vždy pomáhal byli punkáči z ulice! Takže ne vše je na první pohled jak se zdá...


A takto mohu pokračovat do nekonečna....


Zamyšlení?

20. října 2017 v 14:39 | Vampirica Rose |  Myślenky
Přijde mi, že mám opět období chaosu a šílenství. No spíš toto obdodobí odchází a jsem úplně mimo. Zase moc nevnímám okolní svét a jsem ve své hlavě. Další období kdy nemám náladu na nic ani na to cokoli psát nějak došla inspirace a jsem líná již napsané díly povídek na blog v sešitech, ale nemám náladu se s tím přepisováním sem na blog srát. Z mobilu to jde dost špatně sem cokoli psát a pc nemám nebo spíše bez internetu a klávesnice a ta klávesnice na obrazovce nepíše háčky a čárky takže na hovno. Deprese jako sviň a chuť zmizet navždy pryč. Třeba zemřít. Už mne opět sere celý svět a nemám náladu na nikoho. Je mi divně. Nevím snad ani zase jak se vlastně cítím. Mám chaos v citech i emocích. Sama v sobě. Ve svých myšlenkách, citech, emocích prostě ve všem. Nevím co to zase kurva je. Ale mám to tak stále. Mám své cykli z deprese do mánie atd. Houpe se to jako houpačka. Život na smrtící horské dráze do toho teploty, kašel, bodání na plicích atd. Je toho na mne opět moc. Asi se ppět musím vypsat ani nevím z čeho přesně. Je to divné asi se bojím se komukoli svěřit s čímkoli, protože už lidem nevěřím ani slovo ani tomu, že to opět nepoužijí pro ti mne jak to bylo vždy. Bojím se lidí jsou to většinou kurvy co si hrají s city. Nenávidím citové hráče. Lidé si rádi hrají s mými city i psychikou a pak se divím, že je je zbiju tak, že se nemohou hýbat holýma rukama. Není dobrý nápad mne srát, protože jsem schopna někoho v afektu zabít. Vždy je dotřískám tak, že nechápou co se děje a pak tvrdí, že jsem psychopat. Ano jsem psychopat, ale to ze mne udělala šikana na základní škole a " rodina" která je rozvrácená. Vychovala mne ulice od mých patnácti let. V sedmnácti se mne ujali punkaři, kte4lré mi jediný zůstali doteď. Snad. Mám výchovu punku od starých punkáčů z ulice. No a co, že spím po skvotech a bavím se s lidmi z ulice? Je jediný mám do teď. Oni se o mne starají a jsou jediný co mne nikdy za tu dobu co se známe neposlali do prdele jako všichni. Oni jediný za mnou skutečně stojí. Ty by mne neopustili. Punks not dead! No tak nic...můj další výlev je u konce...

Homosexualita

20. října 2017 v 14:36 | Vampirica Rose |  Myślenky
Ano tento článek je o LGBT komunitě. Pár věcí mne v ní štve i přesto, že do této skupiny sama patřím. Ano jsem hlavně na ženy. Miluji ženy, nakonec jsem zjistila, že s mužem být nedokážu. Představa, že bych měla mít sex s mužem je mi na blití. Kako kamarády je mám. Muži mne milují a já jim lámu srdce, protože toužím po ženě ne po muži. Sice se mi pár mužů libí, ale já bych vztah z mužem mít opravdu nemohla a k tomuto zjištění jsem ublížila kamarádovy, kterému jsem nikdy ublížit nechtěla, ale já vždy toužila po ženě. Proto jsem každého muže nakonec poslala do prdele, protože v mých touhách byli ženy, ne muži.

Asi si konečně musím přiznat, že jsem lesbička a nezkoušet to stále zbytečně s muži. Už na základní škole jsem měla dost přítelkyň. A chodila jsem mezi homosexuály do gay klubů a bavila se především s homosexuály ostatní mne kvůli tomu šikanovali. K tomu se cítím jako muž. Doteď se mi ostatní smějí jestli jsem holka nebo kluk. A mne to štve. Když se mi už minulý rok smáli i lesby, že vypadám jako kluk mne v LGBT komunitě vážně naštvalo od těch namyšlených dilin.

Aneb co mne štve na lesbách. Jsou namyšlené pipiny co každého kdo se liší šikanují. Mne šikanují za to, že jsem gothic a miluji hřbitovy, a to se sami liší. Místo toho aby jsme drželi při sobě tak se šikanují navzájem. Wtf? Dělají si ze mne prdel? Ano dnešní doba je zlá ve všem.

Kdysi tě za homosexualitu mohli i zabít. Byla zakázána. Takže homosexuální páry byli tajné a museli se skrývat aby na ně nikdo nepřišel jinak mohli za to jít do vězení či za to zemřít. Ano je to tak. V dnešní době sice nejdeš do vězení či na smrt, alespoň v ČR. Někde jinde myslím, že to stále platí snad v arabských státech. A tam někde. Nevím přesně.



Štve mne to

20. října 2017 v 14:29 | Vampirica Rose |  Náladovník a emocionální výlevy
Štve mne to. Pořád všude vidím jak je kdo ve vztahu a šťastný a já prostě jen a jen stále sama. Ani nevíte jak je těžké si v dnešní době najít přítelkyni když vás z toho místa kde bydlíte každý nenávidí jen kvůli zkurveným pomluvám! Ani nevíte jak je těžké být homosexuál v dnešní době kor když se úplně lišíte než ostatní. Nikdo vás nechápe. A když už se mi někdo líbí a s nějakou si rozumím tak to nakonec ztoskotá na tom, že po sladkých slovech mne nakonec pošle do prdele. Nenávidím samotu i když do ní utíkám před celým světem a lidmi. Bojím se lidí, protože to lidé mne zničili. A poslali do zhoršení mého psychického stavu. Je to jen a jen horší. Samota, bolest, žal, smutek, beznaděj, úzkost, vzpomínky. Už na to nemám sílu. Je mi strašně jen to skrývám před světem. Stalo se toho tolik, že to už prostě nedávám. Jsem už tři roky na mrtvém bodě a nevím jak dál. Toto není život, ale to nejhorší peklo. Jednou se cítit jako bůh a ze sekundu na sekundu jako hovno na zemi a to pořádně rozmazaný. Jako bláto rozplzlé na zemi. A já se teď zrovna cítím jako to hovno. Nekonečná cesta horskou dráhou...Ale kdo nezažil nepochopí...nikdy! Navíc jak mohu chtít aby mne někdo chápal když já se sama v sobě nevyznám? Takový bordel a chaos jsem v sobě snad nikdy neměla. A s těmito stavy nejde nic dělat...je to nemoc...nevyléčitelná...víte? To je jedno...proč to tu vůbec rozebírat a psát když to tu a celkově nikoho nezajímá? A já se ani nedivým...


Je mi smutno

19. října 2017 v 20:28 | Vampirica Rose |  Náladovník a emocionální výlevy
Je mi smutno
Zemřít je nutno
Myšlenky na smrt
Na to jaký je zmrd
Vzpomínky v hlavě
Vidím mlhavě
Žeru prášky na vše možný
Budete na mne hodný?
Nenávidím svůj život
Jsem prázdný robot
Je mi mizerně
Jsem na úplném dně
Tak jako už dlouho ne
Každý na mne zapomene

Až zdechnu

depressed

19. října 2017 v 20:16 | Vampirica Rose |  Náladovník a emocionální výlevy
Je mi nějak divně. Ani nevím jak se cítím. Něco mezi depresí a šílenstvím. Jsem přestěhovaná z ubytovny ke kamarádovy a je to v něčem lepší, ale nálady se mi střídat budou navždy. Už mi z těch stavů hrabe. No možná proto vznikl tento blog. Prostě už to nejde vydržet a potřebuji se někam vypisovat ze svých stavů a normální deník mi nepomáhal. Spíše více deprimoval. Je mi divně. A opět nevím proč a ani jak to popsat. Předminulou noc jsem celou probrečela v úzkostných stavech jako kráva. Chvíli to bylo v klidu a ze sekundu na sekundu záchvaty úzkosti a paniky, pláče a takto se mi to střídalo celou noc. Dva dny jsem nespala, ale minulou noc už ano. Mívám problémy ze spánkem navíc mi došli léky. Spíše jeden z nich ten podstatný a bylo to znát mými psycho stavy. Jak jim říkám já. Je mi hrozně. Zase na mne jde úzkost a slzy. Je to peklo. Už to nedávám. Nevím co mám dělat. Beru pét léků na maniodepresi na to střídání nálad, ale moc nepomáhají a psychiatrička si semnou neví rady. Sama psychiatrička neví co sevmnou. Když je i ta psychiatrička ze mne zoufalá tak mi není vážně pomoci. Úzkost, bolest, žal, smutek, samota pocity viny a beznaděje, zbytečnosti takové, že jsem všem jen naobtíž. Že jsem naprosto zbytečná. Nic mne už nenaplňuje. Už mne nebaví ani psaní příběhů či básní. Nemám náladu na nic. Ani na lidi. Vše mi leze na nervy jen to skrývám. Snažím se působit, že jsem v pořádku i když nejsem. Nechci tím zatěžovat své nejbližší aby se trápili ještě více z mého špatného stavu proto vznikl tento deník mých nálad. Prostě potřebuji nějaké úplně anonymní místo kam se vypsat. Musím se skrývat a nikomu nesmím ukázat co vše je v mém nitru a hlavě. Asi mi praskne hlava. Naprosté vytížení organismu. Jsem čím dál slabší. Asi kvůli psychice. Nevím...je mi tak stašně a nemohu to nikomu říci proč...nedokážu o tom mluvit...


Deprese a chaos

17. října 2017 v 20:18 | Vampirica Rose |  Náladovník a emocionální výlevy
Deprese a jsem nemocná. Mám v sobě opět hrozný chaos a nejraději bych se zabila. Je mi hrozně jak psychicky tak fyzicky. Psychika opět někde a zdraví též. Je mi nějak divně opět. Něco mezi depresí a čímsi. Mám miliony nápádů, ale na nic náladu. Už zase nejsem schopna vyjít mezi lidi. Zase se vrátili mé schýzy z lidí až tak, že nedokážu vyjít mezi lidi. A zjistila jsem, že bez někoho komu věřím a znám už nedokážu jít ven vůbec. Zase mi šílí mé stavy a zdraví se zase zhoršuje. Vážně mi už mrdá ze všech a všeho. Už opět přemýšlím nad smrtí, že by mi nebylo stále tak zle jako psychicky ani fyzicky. Chci svatý klid a pokoj od všeho, ale nikde ho nenacházím. A i z toho mi hrabe. Pořád nemocná, po doktorech a nemocnicích a už to nezvládám. Zase jsem ve stavech kdy nezvládám vůbec nic. Nejde to popsat jak se přesně cítím. To je prostě nemožný. Je nemožný ty stavy a nálady popisovat když ani sama nevím jak se vlastně cítím. Je už ve mne tolik bolesti a ran bičem, že už se to nějak nedá unést. Už nemám sílu žít. Moje tělo i duše jsou rozlámaný tak, že to nejde. Nu to je jedno...Zase se musím nutit do jídla a zvracím..

Mam